Na Azorech jsem byl poprvý před 6 lety a zas tolik věcí se nezměnilo. Vracím se na místa, protože mě baví srovnávat skutečnosti v čase. Zajímá mě ta zdánlivá opakovatelnost. Je v podstatě pokaždý úplně jiná.

Konec února 2021 na Islandu. Sopka Fagradalsfjall měla každým dnem vybuchnout, pětidenní individuální karanténa po příletu znamenala možnost pohybu v přilehlém okolí nahlášeného místa pobytu a jindy přeturistovaný jih se vrátil zpět v čase. Mechy, vodopády a pláže si odpočinuly.

Vydal jsem se na sever. Tentokrát však na ten náš český. Společnost mi dělalo plug-in hybridní Volvo XC60 T8 Recharge.

Na jednu věc jsem si v 2020 absolutně nezvykl a hodně mi chyběla (a nadále chybí). A tou je cestování. Na konci září se však naskytla světlá chvíle a volba rychloúniku padla na Polsko. Cesta na sever Polska je daleká, ale stojí za to.

California, Nevada, Utah, Arizona. Vždyť já ani nevím, kde začít. Bylo toho mnoho. Aneb měsíc v Americe.

Zažít podzim na Islandu znamená, že asi tak 900x za den řeknete slovo „krásný“. Na tomto luzném ostrově jsem byl už po několikáté. Tentokrát jsme se vydali čistě na sever. Pamatuju, jak už tehdy při první návštěvě Islandu jsem si říkal, že tahle země není jen na jednu návštěvu.

Mám rád zimní krajinu. Akustika okolí, když vše leží pod sněhem či třpytivou námrazou, je dost návyková. Za mě ta momentální vizuální zdánlivá jednotvárnost přírody nemá mezi ročními obdobími konkurenci. Moje srdce plesá. Volvo XC90 B5 AWD Mild-Hybrid R-Design

Všudypřítomná ocel, výrazné struktury, monochromatické odstíny měsíční krajiny, tlumené světlo odpočívajícího slunce. Vydali jsme se na severovýchod. Tenhle seveřan se mi silně vryl pod kůži. Nebo možná spíš do srdce. Volvo S90 T6 AWD R-Design