Blinded by the light

Přemýšlím, jak se měnily způsoby, kterými si za těch mých 30 let hledám štěstí. Nebo spíš jak mu jdu na proti. Nepoměrně velkou zásluhu na tom má právě Island. Jedna z prvních cest dál než blíž. Krajina, která mi ukázala sílu okamžiku. Je mi úplně fuk, jestli na stejné islandské místo pojedu ještě jednou nebo klidně čtyřikrát, protože každé střetnutí mě rozbíjí na další a další dílky, který mi dávají neočekávaně pestrou mozaiku.

I wonder how the ways I seek happiness have changed during the past 30 years of my life. Maybe I'm just not completely sure how to pursue it. Iceland has a significantly disproportionate share of the credit. One of my first trips further than closer ever. A landscape, that showed me the power of the moment. I don't mind visiting the same place in Iceland once or four times in a row because each visit shatters me into more and more pieces, creating an unexpectedly vibrant mosaic of me.

Next
Next

Všechno jako dřív